pátek 27. dubna 2012

Werther se zastřelil


   Proč? Technicky vzato neměl možností moc. Skočit pod vlak bylo možné až o sto let později. Vhodného hada neměl po ruce, jako Kleopatra se nechat uštknout tedy nemohl. Podříznout své žíly jako římský filosof, který se znelíbil svému císaři? Utopit se jako nějaká služka? Oběsit se jako zločinec? Kulka je smrt šlechtice! Měšťanský synek doma tatínkovu pistoli měl. To se na konci osmnáctého století slušelo. A navíc on chudáček trpěl! Zopakujme si čím. 
   Jeho nejlepší přítel se oženil. Werther se do jeho paní zamiloval. Psal jí dopisy. Marně. Oba manželé přijímali chlapce vlídně ve své domácnosti. Nasadit parohy svému příteli se ale Werteherovi nepodařilo. Óda na věrnost však patří do renesance, a v tomto románu jsme na prahu romantismu! Mladý Werther je literární postava, je obrazem nastupující buržoazie. Zjevně jí nijak nelichotí. Přesto se v něm našla. Obdivovatelů přístupu „co chci, to dostanu“ bylo dost a sebevražda se stala módou v reálném světě.
   Budoucí dvorní rada J. W. Goethe vrhl na papír své vnitřní běsy a s čistou duší se zapojil do tajné zednářské lóže, jak bylo jeho společenské třídě zvykem. Následné (jak jinak) tajné myšlenky zakódoval do Fausta.

   O 220 let později je romantická literatura už historií. Po první světové válce se zdá, že lidstvo už nic horšího nemůže potkat. Na troskách starého světa chce avantgarda moderny budovat svět nový, lepší (jak jinak). V manifestu píší: „Každý bude umělcem! A realita jeho dílem!“ To, co přišlo, bylo opravdu surreálné.

čtvrtek 19. dubna 2012

Žijeme si jako v pohádce

    Záleží to na úhlu pohledu. Mnoho pohádek je totiž v podstatě horor. A královský byt je bytem čtvrté kategorie, jen je luxusně vyzdoben. Zeptejte se tam, kde mají záchod nebo sprchu s teplou vodou. My to doma máme. Když chce dospělák nějak hezky oslovit malou holčičku, řekne jí „princezničko“. Ona ví, že jde o nejhezčí postavu v nějaké pohádce a lichotku přijme. Jen skutečná rebelka by chtěla být drakem. Ten je totiž v pohádce postava nejvíce akční. Pochopitelně až na nájemného zabíječe draků. O něm však víme jen to, co praví pozdější legenda. A již staří Římané věděli, že dějiny píše vítěz.
   Ať už má pohádka postav kolik chce, je vlastně celá o tom drakovi. Bojí se ho i sám pan král. To by se princezničce rebelce muselo líbit. Být „k sežrání“ je přece také lichotka. V pohádkách blízkého východu se draci nevyskytují a v těch dálnovýchodních jsou to postavy kladné! Tamější obyvatelstvo příliš nechápe, proč tyto bytosti chceme vraždit. Ale v mýtech z úsvitu evropské civilizace najdeme mezi nejvyššími bohy dokonce kanibalismus! Souvisí to se smrtí jako podmínkou zrození, jak to chápe alchymie. V té také najdeme draky, zelené i červené. Dnes jim říkáme suřík, rumělka, kalomel apod.
  
  
  
   Apropos je-li pro draky větší výživná hodnota princezen než ostatních poddaných, medicína neví! Žádná vědecká studie o dračí dietě totiž neexistuje. Mimochodem umí-li drak mluvit, může pohádku vyprávět sám. Pak je ale jasné, že ji přežil.

úterý 10. dubna 2012

Stalo se o Velikonocích


Neděle 8. dubna

Z domova

Lepší tiket v hrsti nežli v kanálu
Praha – V Nuslích blízko Botiče došlo ve večerních hodinách k nemilé události. Podnapilý třicetiletý M. K. se vracel s přáteli z restaurace v rozjařené náladě, když předtím z televizního vysílání zjistil, že vyhrál druhou cenu ve Sportce. Vítězný tiket mu však při neobratné manipulaci s kapesníkem spadl do kanálu. Za pomoci přátel odstranil jeho víko a sestoupil dovnitř za účelem nalezení tiketu. Na následnou prosbu M. K. o světlo reagoval jeho přítel V. B. tak, že se za ním pokoušel sestoupit se zapalovačem, přičemž naneštěstí uklouzl a zřítil se do několikametrové hloubky přímo na majitele tiketu. Oba muži, kteří zůstali nahoře, v této chvíli zpanikařili a místo aby svým druhům přivolali první pomoc, snažili se ji poskytnout sami. Díky přemíře vypitých lihovin se jim podařilo pouze to, že se ocitli ve stejně nezáviděhodné situaci jako jejich druzi. O hodinu a půl později byli všichni čtyři nešťastníci vysvobozeni hasičským sborem a nyní si nějaký čas poleží v nemocnici, vesměs se zlomeninami okončetin a otřesy mozků. Vítězný tiket nebyl nalezen.


Ze zahraničí

Dalajláma zřejmě z obliga

Tibet – Ani dnešní papežovo mírumilovné požehnání celému světu u příležitosti Velikonoční neděle nezměnilo nic na nepříznivé situaci v Tibetu a násilnosti páchané čínskou armádou na tibetských civilistech dále pokračují. Se zajímavým názorem na celou situaci přišel světoznámý záhadolog Erich von Daniken. Domnívá se totiž, že magické obřady tibetských mnichů přivolaly do jednoho z klášterů mimozemské entity, o čemž se dozvěděl Peking. Čínská vláda má prý obavy, že návštěvníci z kosmu mohou být ozbrojeni neznámými bojovými technologiemi, a proto na tuto událost uvalila přísné informační embargo. Protičínské nepokoje v Tibetu tedy byly uměle vyprovokovány jen jako zastírací manévr.


Pondělí 9. dubna

Z domova

„Povedená“ pomlázka
Vizovice – Tři čtrnáctiletí chlapci, žáci osmé třídy místní základní školy, navštívili pod záminkou velikonoční koledy svoji třídní učitelku, které následně způsobily mnohačetná povrchová zranění speciálně upravenými pomlázkami a zcela zničily její sváteční kostým v ceně přibližně 20.000 Kč. Čtyřicetiletá pedagožka-češtinářka je silně duševně otřesena a nepřeje si událost jakkoli komentovat. Podle policie, která událost vyšetřuje, byl motivem činu mladistvých násilníků jejich špatný prospěch z českého jazyka. Nyní jim navíc hrozí špatný prospěch z mravů.


Místo sexu zlomený nos

Dubí - Padesátiletý německý občan M. W. neuspěl na dálnici E 55 s nabídkou sexu mladé ženě, které zastavil u krajnice vozovky. Dvacetiletá E. B. jeho nabídku rázně odmítla, a to tak, že jej fyzicky napadla, a pomlázkou, kterou se jí původně pokoušel chlípník našlehat „na holou“, mu zlomila nos. V jejím případě se totiž nejednalo o prostitutku, jak si sexuální turista myslel, nýbrž o studentku vysoké školy ekonomické, která zde stopovala pouze za účelem cestování. Nutno uznat, že si pro autostop vybrala krajně nevhodné místo.


Ze zahraničí

Kouzelníci mocnější teroristů?

Senegal – Ve východosenegalské metropoli Mbaké se rozhořel spor dvou šamanů o to, kdo z nich se svými kouzly zasloužil o zrušení letošního ročníku tradiční Rallye Paříž-Dakar. Díky emotivnímu chování obou účastníků sporu, které vyeskalovalo ve vzájemné fyzické napadení, se případ dostal až k soudu. K rozřešení podivného sporu pozval byli přizváni znalci v oboru černé magie a voodoo.


Rujána po tmě
Německo – O letošních velikonocích se severoněmecký ostrov Rujána ocitl dočista bez elektrického proudu. Jak se později ukázalo, příčinou byla změna směru větru. Rujána je totiž zcela závislá na větrných elektrárnách. Opačný směr větru způsobil, že větrné elektrárny namísto aby domácnostem proud dodávaly, jej naopak odčerpávaly.


Konflikt zájmů v Hortobágy

Maďarsko – István Kadár, majitel salaše v pustě Hortobágy, se zřejmě bude zodpovídat před soudem za to, že začal pěstovat ovce s velmi krátkou vlnou. Blízké radarové stanice protestují, údajně tím totiž narušuje jejich provoz.


(Napsáno ve spolupráci s Viki Shockem, otištěno v měsíčníku Babylon číslo 7, březen 2008)


ilustrace Viki Shock

pátek 6. dubna 2012

Klaun není šašek


   Klaun je zaměstnanec cirkusu. Šašek byla důležitá společenská funkce. Na dvorech středověkých králů měl výsadu říkat nepříjemné pravdy bez obalu. Jeho poněkud masopustní uniforma mu zaručovala jistou imunitu. Kopat ho směl jenom král. Blázen se šaškovi také říkalo. Skutečné blázny tehdy nikam nezavírali, jen je za to nikdo neplatil.
   Cirkus není varieté! Patří k němu cvičená zvířata, zejména lvi. Před jejich číslem je třeba obestavět manéž klecí. A v tu chvíli přichází klaun. Jeho pestrý oděv může šaška připomínat, ale nemá například rolničky. Jeho úkolem je bavit publikum, než se postaví klec, aby její stavěči měli klid na práci. (Ale o reformách EU teď řeč není.) Pak ty velké kočky udělají svoji práci a je třeba klec rozebrat. Nenápadně. Nikoho z publika by nenapadlo to oslavovat. Opět přichází klaun. Má výsadu dělat blbce z „pána šiditele“ svými hádankami.
   Mezi artisty má úctu. Jeho role nezbedy pro pobavení dětí obnáší totiž i parodii artistických čísel. Jen oni sami vědí, oč více ho musí umět, aby měl své gagy pod kontrolou. On sám zůstává při zemi, na provaz nevstupuje. Tam patří Kolombína. Děti ani nedýchají, když ladně kráčí nad manéží. Tatínkové ocení tu zdviženou sukni. Sami by se však přijít do cirkusu neodvážili, musí si dítě aspoň někde půjčit. (Pokud to jejich už např. studuje VŠ.)
 
   Cirkusové profese mají své učiliště. Řemeslo klauna tam mají, protože dělat humor není žádná legrace.